Stockholmská úmluva byla rozšířena o dalších devět látek
V Ženevě proběhlo minulý týden 4. zasedání Konference smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Do Úmluvy bylo zařazeno devět nových chemických látek, což prosazovala delegace českého předsednictví.
Stockholmská úmluva je zaměřená na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před účinky škodlivých persistentních organických látek (tzv. POPs), tedy látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a koncentrovat se v živých organismech. V původním znění, které vstoupilo v platnost před pěti lety, Stockholmská úmluva obsahovala zákaz nebo omezení používání dvanácti látek, například DDT, polychlorovaných bifenylů nebo polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF).
Během 4. zasedání v Ženevě bylo do seznamu látek zahrnuto dalších devět látek
- Alfa a beta hexachlorcyklohexany, v minulosti používané jako insekticidy, které nyní vznikají už jen jako nežádoucí vedlejší produkty při výrobě lindanu.
- Lindan byl donedávna používán jako pesticid v zemědělství pro ochranu dřeva, ale také proti vnějším parazitům v lékařství.
- Chlordekon používaný od roku 1958 v zemědělství, jehož výroba už však byla celosvětově opuštěna.
- Komerční oktabromdifenyl ether a pentabromdifenyl ether. Tyto takzvané retardéry hoření, jsou skupinou organických sloučenin brómu, které zpomalují nebo zastavují spalování organických látek a většinou jsou vyráběny jako směsi.
- Dalším retardérem hoření, který však už v současnosti není komerčně vyráběn, je hexabrombifenyl (HBB).
- Pentachlorbenzen (PeCB) byl a někde stále je používán např. jako fungicid, retardér hoření. Vzniká také jako nežádoucí produkt při spalování a v některých průmyslových procesech.
- Perfluorooktansulfonát (PFOS) je dosud používán v elektronických součástkách, hasicích pěnách, hydraulických kapalinách a textilu.
Tyto nově zařazené látky, stejně jako ostatní POPs, se z životního prostředí dostávají do lidských organismů a podle svého charakteru způsobují řadu onemocnění, například rakovinu, poškození dědičných vlastností, nemoci jater a ledvin nebo porušení imunitního systému. V souladu s politikou ochrany životního prostředí a v rámci implementace evropské legislativy už Česká republika v minulosti používání mnoha jmenovaných látek omezila, avšak pro jejich celosvětový význam a možnost přenosu na velké vzdálenosti přikládala zásadní význam i jejich zařazení do seznamu.
Na konferenci bylo také schváleno rozhodnutí o posílení spolupráce mezi Stockholmskou úmluvou a jejími sesterskými úmluvami zabývajícími se nebezpečnými chemickými látkami a odpady, tedy s Rotterdamskou a Basilejskou úmluvou. V únoru 2010 proběhne první společné jednání všech tří úmluv, které rozhodne o dalších věcných a administrativních krocích vedoucích k jednotnému postupu a efektivnímu využití finančních prostředků a dalších kapacit.
Pro posílení implementace Stockholmské úmluvy byla schválena síť regionálních center pro budování kapacit a přenos technologií. Mezi ně bylo také zařazeno Výzkumné centrum pro environmentální chemii a ekotoxikologii (RECOTOX) Masarykovy univerzity v Brně.
„České předsednictví dosáhlo na 4.zasedání Konference smluvních stran Stockholmské úmluvy prakticky všeho, co si kladlo za cíl. Považuji to za velký úspěch,“ zhodnotil výsledky jednání člen delegace českého předsednictví a náměstek ministra životního prostředí České republiky Karel Bláha.
Kontakt:
- Jakub Kašpar, tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí České republiky
- tel.: +420 267 122 040, GSM: +420 724 175 927; e-mail: jakub.kaspar@mzp.cz
Datum aktualizace: 16.8.2011 15:22
