Zasedání ministrů zemědělství G8 hostí od soboty italské Cison di Valmarino
Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, využití obnovitelných zdrojů energie, ale i liberalizace světového obchodu – to vše zaměřeno na hledání cest z aktuální ekonomické krize - tvoří náplň summitu ministrů zemědělství zemí G8. Italské městečko Cison di Valmarino v provincii Treviso hostí ve dnech 18.-20. dubna kromě šéfů agrárních sektorů zemí G8 i zástupce Číny, Mexika, Brazílie, Egypta, Indie, Austrálie, Jihoafrické republiky a dalších zemí či mezinárodních organizací; delegaci předsednictví vede 1. náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč.
Půl roku po summitu v Toyako tak mají opět zástupci nejvýznamnějších globálních hráčů možnost pokračovat v politické diskusi o budoucnosti zemědělství. Schází se v době, kdy již opadly turbulence světových cen zemědělských komodit, nicméně zase uprostřed finanční a ekonomické recese. Cílem politického jednání summitu G8 by tedy mělo být hledání cest k tomu, aby zemědělství plnilo především svou základní úlohu, kterou je zabezpečení obživy pro stále rostoucí světovou populaci. Podle 1. náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče by se tyto cesty měly hledat jednak v absolutním zvyšování celosvětové zemědělské produkce při zachování environmentálních podmínek hospodaření a dále v uvolňování obchodně politických podmínek, které povedou ke zjednodušování světových obchodních toků se zemědělským zbožím.
„Základem liberalizace podmínek světového obchodu musí zůstat mnohostranný obchodní systém. Výsledkem úspěšného dokončení Rozvojového programu Světové obchodní organizace z Dohá bude nejen zlepšení přístupu zboží z rozvojových zemí na trhy rozvinutých zemí, ale přinejmenším stejně významná by měla být liberalizace podmínek pro obchodování mezi rozvojovými a nejméně rozvinutými zeměmi navzájem,“ říká náměstek Hlaváč. Zvyšování objemu celosvětové produkce pak musí jít ruku v ruce s principy udržitelného rozvoje, rozvoje venkova, hospodárného nakládání s vodními zdroji a zamezením neodůvodnitelného zvyšování ekologických zátěží. Právě v těchto principech vidí předsednictví hlavní oblasti pro partnerství mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, a to v různých formách rozvojové spolupráce.
Podle náměstka Hlaváče současné zaměření a rozsah samotných programů rozvojové spolupráce víceméně odpovídá potřebám. Totéž lze říci o finančních objemech, které na programy vynakládá řada vlád; celkově z EU je to ročně více než deset miliard Eur. Ne vždy se ale zcela daří programy efektivně implementovat, o čemž například svědčí dosavadní výsledky realizace Rozvojových cílů tisíciletí i snižující se podíl financování sektoru zemědělství v rámci rozvojové spolupráce. „Musíme usilovat hlavně o udržitelné a efektivní programy rozvojové spolupráce. Základním principem by měla být koordinace všech dotčených oblastí, ať už jde o zahraniční, bezpečnostní, obchodní či právě rozvojovou. Těžko si lze představit funkční lokální zemědělské trhy bez fungujícího systému vzdělávání, státní správy nebo bezpečnosti,“ zdůrazňuje náměstek.
Kontakt:
- Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe pro předsednictví ČR v Radě EU
- tel.: +420 221 813 063, GSM: +420 737 213 030; e-mail: tereza.dvorackova@mze.cz
Datum aktualizace: 16.8.2011 15:32
