European Policy Centre - Předsednictví EU 2009: první ohlédnutí - Za účasti A. Vondry, místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, 18. února 2009
Na začátku funkčního období mívají vlády sto dnů hájení. České předsednictví ovšem nemělo ani sto hodin na to, aby se pohodlně usadilo u kormidla Rady EU. Gaza a plynová krize nás vrhly přímo do středu dění.
Předsedat poprvé Radě je jako řídit nový silný vůz. Zdárně jsme překonali první dvě ostré a kluzké zatáčky. Nyní je naším úkolem udržet tempo až do cíle a dokázat našim kolegům, že Češi nemají ve zvyku usínat za volantem. Máme za sebou šest týdnů. Jaká je tedy bilance po první čtvrtině českého předsednictví?
Gaza – Evropská unie přijala svou globální odpovědnost a vyplnila vakuum v období končící a nastupující administrativy Spojených států, které jsou v tomto regionu tradičně aktivní.
Diplomatická mise vedená ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem s podporou komisařky Benity Ferrero-Waldnerové, vysokého představitele Rady Javiera Solany a našich partnerů v rámci předsednického tria se vypravila do tohoto regionu okamžitě po vypuknutí bojů.
Premiér Mirek Topolánek se zapojil do jednání v Šarm aš-Šajchu, která přispěla k uzavření příměří.
Předsednictví vyslalo do Gazy tým expertů, aby zhodnotili humanitární situaci, která je nyní naší prvořadou prioritou. Nadále komunikujeme s partnery v regionu. Podporujeme úsilí Egypta vytvořit vládu národní shody, jejímž úkolem bude rekonstrukce a organizace voleb. Vítáme také nabídku Egypta uspořádat na začátku března dárcovskou konferenci, na níž se bude EU finančně podílet.
Je naprosto zásadní, aby Evropská unie nadále hrála v tomto regionu aktivní úlohu. Současně je ovšem neméně důležité úzce spolupracovat se Spojenými státy a s kvartetem. Vzhledem k výsledkům voleb v Izraeli možná bude nějaký čas trvat, než bude dojednána vládní koalice. Prezident Obama ovšem podporuje řešení dvou států a to má klíčový význam jak pro Spojené státy, tak pro Evropskou unii, aby měly dostatečnou váhu při prosazování dalších kroků v mírovém procesu. To je také jeden z důvodů, proč bychom otázku Blízkého východu rádi zahrnuli mezi témata setkání evropských států s prezidentem Obamou.
Plynová krize, třebaže nebyla nečekaná, již tak prudký start předsednictví ještě více zdramatizovala.
Přes 20 členských států EU pocítilo nedostatek zemního plynu způsobený každoročním sporem mezi Ruskem a Ukrajinou. České předsednictví řešilo tuto situaci bok po boku s Evropskou komisí a nakonec pomohlo nalézt řešení. Přivedli jsme obě strany k jednacímu stolu a podařilo se nám dosáhnout toho, aby Evropská unie vystupovala jednotně – v době, kdy obyvatelé Bulharska trpěli zimou a slovenské podniky se ocitly na pokraji kolapsu, to nebyl snadný úkol. Při tom jsme velmi citelně vnímali, jak moc pojem „evropská solidarita“ potřebuje naplnit obsahem.
České předsednictví zařadilo energetickou bezpečnost mezi své tři hlavní politické priority (ekonomika, energetika, Evropa a svět) dlouho před tím, než výpadek v dodávkách plynu znovu poukázal na to, jak je Evropská unie zranitelná. Předsednictví má nyní před sebou dva zásadní úkoly.
Zaprvé je třeba pracovat na tom, aby po otřesech způsobených krizí byla obnovena důvěra vůči našim východním partnerům. Nesmíme se od Ukrajiny distancovat. Je výsostným zájmem Evropské unie přispět ke stabilitě, transparentnosti, lepší veřejné správě a hospodářskému rozvoji této země. Proto by Unie ve světle nedávné krize měla zintenzivnit úsilí o vybudování Východního partnerství. České předsednictví zahájí tuto iniciativu na summitu 7. května 2009. Samozřejmě také musíme obnovit a rozvíjet vztah důvěry s Ruskem.
Zadruhé musíme využít dynamiky a politické vůle vytvořené krizí, abychom uvedli ve skutek nejnaléhavější dlouhodobá, střednědobá a krátkodobá opatření, která posílí naši energetickou bezpečnost. Zítra se sejdou ministři pro energetiku, aby stanovili priority v oblasti energetické bezpečnosti a solidarity. Domníváme se, že by mezi nimi měly figurovat m.j.:
- Diverzifikace dodavatelů, zdrojů energie a cest pro dodávky energetických surovin – potřebujeme co nejvíce alternativ, včetně Severního a Jižního koridoru a Nabucca.
- Lepší propojení – je třeba pracovat na šesti prioritních projektech infrastruktury: Jižní koridor pro plyn, dodávky zkapalněného zemního plynu do Evropy, propojení v Pobaltí, severojižní propojení ve střední a jihovýchodní Evropě, středomořský energetický okruh a mořská síť v Severním moři
- Pravidelné vyhodnocování nabídky a poptávky po energii, které by umožnilo snáze identifikovat investice vedoucí ke snížení rizik energetické bezpečnosti.
- Posílení vnějšího rozměru energetické politiky EU – Evropská unie by měla mluvit jedním hlasem. Měli bychom také posílit naše vztahy v oblasti energetiky se třetími zeměmi a regiony, a to zejména prostřednictvím Východního partnerství a spolupráce s Ruskem. Stejně tak je důležitá politická angažovanost na vysoké úrovni ve vztahu k dodavatelským a tranzitním zemím Jižního koridoru a rozšíření Smlouvy o Energetickém společenství o další členy.
- Krizové mechanismy pro dodávky ropy a plynu
- Zvýšená energetická efektivita
Je pochopitelné, že EU bude muset k dosažení těchto cílů vyhradit prostředky i nad rámec Plánu evropské hospodářské obnovy.
Spolu s energetikou bude k hlavním tématům jarního zasedání Evropské rady patřit i ekonomika. To mě přivádí na myšlenku, že největší výzvy jsou stále ještě před námi. České předsednictví spadá do doby největšího ekonomického poklesu od doby založení Evropských společenství. Ve čtvrtém čtvrtletí se HDP eurozóny snížilo v celoročním poměru o 5,9%. Nové členské státy jsou též ovlivněny recesí, jelikož jejich hlavními exportními trhy jsou Německo a další země západní Evropy. Ekonomické oslabení doprovází zhoršení situace na trhu práce – Komise očekává, že tento rok v Evropské unii ubude 3,5 milionů pracovních míst. Tlaku jsou vystaveny i veřejné finance. Kvůli nižším daňovým příjmům a zvýšeným výdajům na obnovu ekonomiky Komise očekává, že se celkový deficit veřejných financí EU za tento rok více než zdvojnásobí na 4,4 %. V neposlední řadě musíme vzhledem k blížícím se evropským volbám našim stále rozzlobenějším občanům vysvětlit, proč musí veřejnost platit účty za problémy finančních institucí.
Kombinace těchto dopadů představuje vážnou hrozbu nejenom pro evropskou prosperitu ale též pro ustavující principy jednotného trhu a v krajnosti i pro samotnou ideu Evropské integrace. Vlády jsou při snaze oživit domácí hospodářství a průmysl pod tlakem zavést opatření, která mohou být v rozporu s pravidly poskytování veřejné podpory či se zásadou rovného zacházení, která je samotným základem acquis communautaire.
Pokušení uchýlit se k protekcionismu a přesouvat problémy na jiné členské státy EU je obrovské a nebezpečné, jelikož na úkor dlouhodobé prosperity plní krátkodobé populistické požadavky. Pokud nebudou opatření pro obnovu ekonomiky zemí EU lépe koordinována, mohou ve střednědobém horizontu vést k závažným narušením hospodářské soutěže, k vedlejším efektům i k jiným dopadům. Proto se české předsednictví rozhodlo na 1. březen 2009 svolat mimořádný neformální Summit EU k prodiskutování následujících témat:
Tři předběžná témata k diskusi budou:
1) Jak dosáhnout souladu a úspěšnější koordinace národních opatření pro obnovu ekonomiky tak, aby došlo ke zvýšení jejich pozitivního multiplikačního efektu a zároveň nedošlo ke zhoršení současné situace přesouváním problémů na ostatní členské státy?
2) Jak znovu otevřít kreditní toky, které byly zastaveny v důsledku krize a které brzdí provozy obchodních společností?
3) Jak lépe implementovat Plán evropské hospodářské obnovy a opatření pro podporu zaměstnanosti?
Tento mimořádný Summit poslouží též jako přípravné setkání pro jarní zasedání Evropské rady, kde plánujeme zhodnotit vývoj dosažený při zajišťování větší stability, dozoru a transparentnosti finančních trhů. Též ohodnotíme implementaci Plánu evropské hospodářské obnovy. Rádi bychom využili této příležitosti, abychom zdůraznili, že po krátkodobých fiskálních opatřeních musí následovat dlouhodobá konsolidační opatření. Rádi bychom zopakovali závazek členských států navrátit se ke střednědobým rozpočtovým cílům, jakmile to bude možné, jelikož narůstající veřejné deficity jsou z dlouhodobého hlediska stejně zásadním nebezpečím pro hospodářství jako recese samotná (jak je vidno v případech některých zadlužených zemí EU). Zachování integrity jednotného trhu Evropské Unie je pro úspěšné zvládnutí recese naprosto zásadní, a proto bychom na jarním zasedání Evropské rady chtěli zdůraznit právě důležitost dodržování základních principů jednotného trhu. Důležitost implementace základních pilířů Lisabonské strategie by měla být též zmíněna.
Abychom neopomněli další základní témata programu jarního zasedání Evropské rady, je třeba určit stanovisko EU s ohledem na Summit G20. Kromě hospodářství bude další důležitou kapitolou jarního zasedání Evropské rady, jehož obsah jsem již přiblížil, energie a klimatické změny. Evropská rada bude mít důležitý úkol stanovit pozici EU v souvislosti s přípravou na konferenci v Kodani, a to včetně rozšíření finančních toků a investic do programů zmírnění dopadů klimatických změn a do adaptačních programů v rozvojových zemích. V neposlední řadě – vnější vztahy: byli bychom rádi, kdyby Rada vzhledem k Summitu, který se za přítomnosti partnerských zemí bude konat v květnu, schválila iniciativu Východního partnerství.
Jak vidíte, náš program je dost plný. Zatímco v první polovině předsednictví bude hlavním tématem energetika a hospodářství, druhá polovina, jež bude přinejmenším stejně náročná jako ta první, se ponese ve znamení Lisabonské smlouvy, institucionálních otázek a vnějších vztahů. Věřím, že se mnou budete souhlasit, že vzhledem k otázkám na každodenním programu EU byla naše volba priorit – energie, ekonomika a vnější vztahy – více než vhodná. Česká republika není supervelmocí; hlavní přidanou hodnotou našeho předsednictví by mělo být budování konsensu a dodržování pravidel hry. Přebíráme náš úkol s plnou odpovědností a s ohledem na zájmy EU jako celku. Velmi doufám, že si našimi činy vysloužíme váš respekt.
Datum aktualizace: 18.2.2009 20:22
