Projev Karla Schwarzenberga v Evropském parlamentu, 14.1.2009
- Pane předsedající, velice děkuji za možnost promluvit v této příhodně načasované rozpravě, která se týká dramatické situace na Blízkém východě.
Od 27. prosince, kdy Izrael zahájil vojenskou operaci v pásmu Gazy, jsme svědky prudce se zhoršující situace na všech úrovních. Humanitární následky této vojenské operace jsou pro obyvatele Gazy dramatické. Od jejího počátku zahynulo více než 900 Palestinců, z toho asi 30 % žen a dětí. Jsme hluboce znepokojeni ztrátami na životech civilistů a toto téma je opakovaně uváděno ve stanoviscích českého předsednictví. Evropská unie odsuzuje přetrvávající boje, které vedou k tak vysokému počtu obětí mezi civilním obyvatelstvem, a rodinám obětí vyjadřujeme upřímnou soustrast.
Zejména jsme znepokojeni takovými událostmi, jako útok na školu OSN ve městě Džebalíja a ostřelování humanitárních konvojů, při kterém zahynuli humanitární pracovníci. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí bylo zraněno více než 4 200 Palestinců. Úřad odhaduje, že od zahájení vojenské akce bylo donuceno opustit své domovy asi 28 000 lidí. Mnoho z nich hledá útočiště v provizorních přístřeších, ostatní se uchylují k příbuzným.
Největší potřeba humanitární pomoci souvisí s velkým množstvím raněných a s přetíženými zdravotnickými službami. Lidé, kteří museli opustit své domovy, a dále hostitelské rodiny potřebují konkrétní pomoc, jako jsou potraviny, stany, voda a ostatní prostředky. Vzhledem k rozsáhlému poškození vodovodní infrastruktury, kterou je potřeba co nejrychleji opravit, nemají obyvatelé Gazy téměř vůbec přístup k nezávadné vodě. Dodávky pitné vody jsou proto naprostou nezbytností.
Všechny skupiny obyvatel také trpí obrovským nedostatkem potravin. Pracovníkům zahraničních neziskových organizací nebyl od 4. listopadu minulého roku umožněn vstup do Gazy, takže nemohou řádně zajišťovat a monitorovat dodávky humanitární pomoci. Od zahájení vojenských operací se rovněž snížil počet nákladních aut vstupujících do Gazy. V současné době je denní průměr 55 nákladních aut, což je žalostně málo v porovnání s potřebou alespoň 300 nákladních aut denně, aby byly pokryty potřeby 80 % obyvatelstva, jež se stalo na pomoci závislé.
Evropská unie tyto tragické události od počátku podrobně sleduje. Tři dny po zahájení vojenských operací se ministři zahraničí setkali na mimořádném zasedání v Paříži, aby situaci projednali. Shodli se na potřebě okamžitého a trvalého příměří a okamžitého zahájení humanitární akce v rámci posílení mírového procesu. Cílem vrcholné schůzky bylo především pomoci ukončit násilí a zmírnit humanitární krizi. Uskutečnila se diplomatická mise na Blízký východ, kterou vedli zástupci předsednictví. Ve dnech 4.–6. ledna navštívila tuto oblast ministerská trojka EU. V rámci této návštěvy proběhla jednání v Egyptě, Izraeli, Jordánsku a také jednání s Palestinskou správou. Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku navštívil také Sýrii, Libanon a Turecko.
Řešení krize začíná nabývat zřetelnějších obrysů. V prvé řadě je potřeba bezpodmínečně zastavit raketové útoky ze strany Hamásu na Izrael a ukončit vojenskou akci Izraele, aby bylo možné soustavně dodávat humanitární pomoc, obnovit veřejné služby a naléhavě potřebnou lékařskou péči. Šestiměsíční příměří, které vypršelo 19. prosince, nebylo zdaleka dokonalé. Izrael byl sužován pravidelnými raketovými útoky a informacemi, že jeho nepřítel rozšiřuje svou palebnou sílu. Gaza přestála skutečně ničivou hospodářskou blokádu, která zcela podkopala její ekonomický rozvoj.
Abychom dosáhli udržitelného příměří, musíme hledat rozumný kompromis, který přinese úplné zastavení raketových útoků a znovuotevření hraničních přechodů. Řešení, které bude životaschopné, musí zahrnovat také otázku přeshraničních tunelů, zejména podél koridoru Philadelphi, s cílem zabránit pašování zbraní. Toto řešení musí vést také k systematickému a řízenému otevření všech hraničních přechodů, aby se mohla Gaza hospodářsky rozvíjet.
Domníváme se, že by mohlo pomoci ustanovení mezinárodních misí, které by sledovaly nastolení příměří a zastávaly roli prostředníků mezi oběma stranami. Evropská unie je v tomto směru připravena vyslat své pozorovatele zpět na hraniční přechod Rafah a rozšířit mandát evropské hraniční mise co do rozsahu i obsahu. Oceňujeme, že Izrael souhlasil s denním obdobím klidu, aby tak umožnil dodávky potravin, paliva a léků, kterých je v Gaze zoufalý nedostatek. Avšak pouze úplné a okamžité zastavení palby by umožnilo dopravu a distribuci velkého množství humanitární pomoci, kterou Gaza tak naléhavě potřebuje, a obnovení základních služeb. Izrael musí umožnit plynulý a bezpečný přísun humanitární pomoci a dalších nezbytných dodávek, jako jsou potraviny, léky a palivo, palestinskému civilnímu obyvatelstvu v pásmu Gazy, a dále bezpečný pohyb civilních osob a humanitárních pracovníků oběma směry přes hranice pásma Gazy.
Ale ani trvalé a komplexní řešení situace v Gaze nebude k nastolení míru v oblasti stačit. Je potřeba, abychom řešili rozsáhlejší a složitější problémy. Potřebujeme novou a souhrnnou strategii, která se zaměří na vnitřní politickou situaci v Palestině, a dále je nutné obnovit mírové rozhovory, které byly v důsledku krize v pásmu Gazy pozastaveny. Více než kdy jindy Palestina potřebuje usmíření a vládu, která bude reprezentovat zájmy palestinského lidu. Podporujeme proto Egypt v jeho roli zprostředkovatele, kterou přijal v souladu s rezolucemi Arabské ligy ze dne 26. listopadu 2008.
Jak bylo zdůrazněno v závěrech Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy v prosinci 2008, Evropská unie je připravena podpořit jakoukoli stabilní palestinskou vládu, která bude prosazovat politiky a opatření reflektující zásady Kvartetu. Evropská unie vyzdvihuje potřebu dosáhnout spravedlivého, trvalého a celkového míru na Blízkém východě a požaduje obnovu palestinsko-izraelských jednání a vyřešení všech otevřených záležitostí v izraelsko-palestinském konfliktu, včetně všech stěžejních otázek.
Trvalé a komplexní řešení bude v konečném důsledku záviset na tom, jaký bude skutečný průběh mírového procesu na Blízkém východě. Bude potřeba, aby zúčastněné strany okamžitě vyvinuly maximální úsilí s cílem dosáhnout celkového míru, a to na základě představy regionu, kde spolu dva demokratické státy – Izrael a Palestina – žijí bok po boku v míru a s bezpečnými a vzájemně uznanými hranicemi.
Násilí, které nyní na Blízkém východě propuklo, by mohlo nejen oddálit vyhlídky na mírové ujednání konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Nelze přehlížet ani politickou škodu, kterou vojenská akce působí, a to jak ve smyslu polarizace a radikalizace regionu, tak i ve smyslu dalšího zpochybnění umírněných sil. Oblast, která již příliš dlouho zažívá utrpení, se stane bezpečnou jedině tehdy, bude-li existovat životaschopný palestinský stát. A je to zejména v zájmu Izraele a jeho sousedů. Je proto potřeba přijmout okamžitá opatření s cílem zvrátit škody způsobené válečným konfliktem a obnovit tak možnost dosažení spravedlivého výsledku na základě jednání.
Datum aktualizace: 16.8.2011 15:52
