Projev premiéra Mirka Topolánka na Evropském patentovém fóru
Je mi ctí uvítat vás zde v Praze na Evropském patentovém fóru. Ochrana duševního vlastnictví přímo souvisí s pokrokem ve vědě a inovacích, což je nejen jedna z důležitých priorit českého předsednictví, ale i moje významná osobní priorita. Ostatně investice do vědeckého bádání a nových technologií jsou tím nejlepším prostředkem, jak zvýšit globální konkurenceschopnost a preventivně bránit dopadům příštích krizí. Na tom se tu shodneme jistě všichni.
Efektivní a zároveň rozumná ochrana duševního vlastnictví je nutným předpokladem technologického rozvoje. Konec doby plagiátorství, kdy autoři vynálezů a objevů neměli žádná práva a naději zhodnotit výsledky své práce a svého intelektu, se kryje s počátkem průmyslové revoluce. Na druhé straně tato ochrana nesmí být přehnaná a formalistická do té míry, aby bránila sdílení poznatků a tím dalšímu vědeckému a inovačnímu rozvoji. Řečeno lapidárně: musíme patentově chránit Stevensonovu lokomotivu, ale ne šroubovák, kterým ji smontoval.
Musíme se tedy snažit o patentovou ochranu efektivní a rozumnou, nebo chcete-li, respektovat v zájmu rozvoje podmínku nutnou a podmínku postačující. V dnešní době se bohužel setkáváme s porušováním obou těchto podmínek. Na jedné straně vidíme masivní porušování autorských a patentových práv. Na straně druhé se předmětem nadbytečné patentové ochrany stávají obecně používané technologie a nápady.
Evropské firmy trpí značnými ztrátami v důsledku neschopnosti vynutit, spravedlivou ochranu duševního vlastnictví, a to nejen na vnitřním trhu, ale celosvětově. Jde jak o ztráty přímé, kdy piráti zneužívají vynálezy a značky, do jejichž rozvoje nemuseli investovat. Tak o ztráty nepřímé, které plynou ze ztráty motivace věnovat nemalé prostředky do vědeckého a technologického rozvoje.
Je přitom zřejmé, že bez efektivní celoevropské patentové politiky si nelze představit optimální fungování vnitřního trhu a už vůbec ne naplnění rozvojových cílů Lisabonské strategie. Ostatně celý koncept Evropského výzkumného prostoru do velké míry závisí právě na ochraně duševního vlastnictví. O kvalitní ochranu patentových práv se Společenství pokouší již po více než třicet let. Zatím se nám to ne zcela daří a proto doufám, že toto fórum nám umožní pohnout se vpřed.
Věda, inovace, technologie, individualismus, jsou po tisíc let hlavní komparativní výhodou Evropy. Náš malý kontinent nikdy nešel primárně cestou extenzivního rozvoje, cestou nasazení masivních přírodních a lidských zdrojů, cestou státního paternalismu a kolektivismu. A pokud někde a v některých dobách ano, nikdy jsme neuspěli. Naším hlavním zdrojem, naší konkurenční předností, naší zárukou úspěchu vždy byly znalosti, svoboda bádání a soukromá iniciativa.
V globalizovaném světě význam této naší komparativní výhody nikterak neklesá. Právě naopak. A pokud nebudeme schopni efektivně chránit duševní vlastnictví a svobodu doma, v Evropské unii, sotva budeme mít sílu a autoritu prosadit fungující patentovou politiku celosvětově. Přičemž znovu zdůrazňuji, že tato ochrana musí být nejen efektivní, ale také rozumná. Patentová ochrana musí být právě tak dlouhá, důsledná a podrobná, aby umožnila spravedlivý zisk, ale zároveň nezabránila šíření technologií a sdílení znalostí. Ostatně čím tužší jsou pravidla ochrany, tím také klesá ochota je dodržovat.
Je před námi ještě dlouhá cesta. Evropská patentová úmluva platí již třicet let. Samozřejmě si všichni dlouho uvědomujeme, že za tu dobu tato úprava poněkud zastarala a že globální výzvy nového tisíciletí, stejně jako rozvoj společného trhu, si žádají učinit v ochraně duševního vlastnictví pokrok. Přinejmenším proto, že stávající úprava činí náklady firem na efektivní patentovou ochranu v rámci EU řádově vyšší než v USA.
Změně zatím brání neochota jednotlivých zemí vzdát se své národní patentové ochrany, jazykové spory či otázky přerozdělování výnosů. To vše jsou legitimní zájmy a je jasné, že bez obecného konsensu nelze prosadit ani patent Společenství, ani Jednotný patentový soud. Jde o politicky i ekonomicky citlivou problematiku, jejíž vyřešení si žádá dostatek času i dobré vůle.
Česká republika vzala tuto agendu jako součást předsednických priorit. A věřím, že pokrok v jejím řešení mě opravňuje ke konstatování, že švédskému předsednictví předáváme tento štafetový kolík o něco blíže k cíli. Děkuji vám, že jste vážili cestu do Prahy a přeji Vašemu jednání zdar.
Datum aktualizace: 16.8.2011 15:29