Projev premiéra Mirka Topolánka na Konferenci "Výzkumní pracovníci v Evropě bez bariér"
Je mi ctí promluvit k vám na této konferenci, konané v rámci českého předsednictví EU. Volný pohyb vědomostí je právem považován za pátou svobodu vnitřního trhu. A chci věřit, že její plné uplatnění nebude trvat tak dlouho a nebude narážet na tolik zbytečných překážek, jako naplnění oněch čtyř základních svobod, čímž myslím zejména volný pohyb pracovních sil a služeb.
Název dnešní konference zní „Výzkumní pracovníci v Evropě bez bariér“. A myslím, že se najde málo jiných evropských domácích úkolů, u nichž panuje taková míra shody. Tohoto konsensu musíme umět využít a přeměnit dobré myšlenky v dobré výsledky. Podpora výzkumu je ostatně všeobecně přijímaným protikrizovým opatřením.
My nyní navazujeme na aktivity Evropské komise a francouzského předsednictví. Našimi hlavními aktuálními úkoly jsou kariéry vědců, zejména mladých, vyšší mobilita výzkumných pracovníků a odstranění zbývajících bariér, rozvoj Evropského výzkumného prostoru, lepší napojení výzkumu na podnikatelský sektor.
Evropská unie v investicích do výzkumu, v kvalitě univerzit, v počtu patentů a nových technologií zaostává jak za Spojenými státy, tak za Japonskem. A pokud se něco nezmění, budeme ztrácet i na Čínu a Indii. Věřím, že můžeme tento trend otočit. Naše evropská šance přitom není v napodobování cizích modelů. Ale naopak v držení se toho, co nám přinášelo úspěch po staletí. Musíme se oprostit od paternalismu, zrušit přetrvávající bariéry a dát prostor soukromé iniciativě výzkumníků a firem.
Řešení není v nových strategiích, v sofistikovaných národních a unijních plánech. Není to náhoda, že krásné vize kupříkladu z Lisabonské strategie zůstávají často jen na papíře. Pro oblast výzkumu ještě viditelněji, než pro jiné oblasti lidské činnosti platí, že rozhodující je human action, ne human design. Nikdo nedokáže dopředu říci, jaké nové objevy přijdou, co bude nosné pro budoucí prosperitu, které myšlenky se objeví a které zaniknou.
Úspěch nám nezaručí technologie minulosti, ale nápady budoucnosti. A ty nepředpoví žádný prognostik, nezařídí je žádný plánovač. Jestliže v celé EU potřebujeme více svobody a méně dirigismu, pro vědu to platí mnohonásobně. Úkolem státních a dalších autorit je vytvořit badatelům podmínky, ale pak jim dát volnost.
Přesně tak to zamýšlel velký Čech, velký Evropan a velký státník Karel IV. v zakládací listině první univerzity ve střední Evropě: „Doktory, mistry a žáky na kterékoliv fakultě i mimo ní, všechny vespolek a každého zvláště, ať přijdou odkudkoliv,,… chceme zachovat pod zvláštní ochranou a záštitou našeho majestátu, každému pevnou záruku dávajíce, že všechna privilegia, výsady a svobody… kterým se těší doktoři a žáci jak na učení pařížském, tak boloňském, všem a jednomu každému, kdo by sem chtěl přijít, laskavě udělíme a postaráme se o to, aby ty svobody byly ode všech a každého jednoho neporušitelně zachovávány.“
Těžko si dovedu představit inspirativnější a pravdivější text pro úkol, který máme před sebou. Děkuji za pozornost a přeji zdar vašemu jednání.
Datum aktualizace: 16.8.2011 15:39
