Zahajovací projev Mirka Topolánka na summitu pro Východního partnerství
Praha, 7.5. 2009
Vážené dámy, vážení pánové, je mi velkou ctí, že vás mohu přivítat na dnešním zahajovacím summitu k Východnímu partnerství.
Od dnešního setkání má každý asi trochu jiná očekávání, více či méně konkrétní představu, co by vlastně dnešek měl přinést partnerům a co Unii. Já osobně budu považovat za úspěch, jestli dnes odsud odejdeme s pocitem, že jsme si naše představy sjednotili.
Začnu proto možná trochu nečekaně – zahajovací summit otevřu tím, čím by Východní partnerství nemělo být. V první řadě, Východní partnerství zcela jistě není nějakou obnovou východního bloku. Po čtyři desetiletí jsme nedobrovolně žili v tzv. „východním bloku“. Nebyla to naše volba, nebylo to naše svobodné rozhodnutí. U Východního partnerství je to přesně naopak, zapojení se do této iniciativy a hloubka bilaterální i multilaterální spolupráce v rámci tohoto projektu jsou svobodnou volbou každého partnerského státu.
Východní partnerství také není proti nikomu namířeno. Nemá ambici budovat evropské sféry vlivu. Je založeno na principech joint ownership – sdíleného nebo společného pocitu zodpovědnosti - a na rovnocennosti všech partnerů. Stejně jako na společných hodnotách. Jsem nesmírně rád, že tyto principy mohu zdůraznit právě zde v Praze, v roce, kdy si připomínáme 20. let od pádu železné opony.
Teď možná zpátky k tomu, co tedy vlastně tato iniciativa je, čím by měla být. Ideově spadá do širšího rámce Evropské sousedské politiky. Vysoké tempo a šíře rozvoje tohoto nástroje v posledních letech jenom potvrzují jeho životaschopnost a rozmanitost.
Vlna rozšíření, kterou si Evropská Unie v posledních letech prošla, znamenala výrazné posunutí unijních hranic směrem na východ. Logicky je tedy třeba nově definovat a rozšiřovat možnosti spolupráce se zeměmi, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti Evropské Unie.
A je i stejně přirozené, že my všichni – členové EU i partneři, máme bytostní zájem, aby země na hranici EU disponovaly stabilním ekonomickým prostředím, posilovaly demokratické principy a měly odpovědnou správu věcí veřejných. A právě k podpoře těchto cílů koncept Východního partnerství směřuje.
Konkrétní motivace na hranici východní je o to větší, že řada členských zemí má na naše východní partnery tradiční historické, kulturní a ekonomické vazby. Hranice mezi EU a našimi východními partnery proto nejsou tak jasné a určité, jak tomu může u jiných regionů. Historicky se měnící hranice ostatně poznala i má země, Česká republika, jejíž součástí byla ve 20. a 30. letech 20. století podkarpatská Rus – dnes součást Ukrajiny.
Východní partnerství obsahuje trvalé a jednoznačné politické poselství. Tím je solidarita, podpora demokraticky a tržně orientovaných reforem a rozvoj lidských práv. Podpora těchto hodnot přispěje ke stabilitě, bezpečnosti a prosperitě jak všech účastníků Východního partnerství, tak i celé Evropy.
Co se týče konkrétní náplně a přínosů Východního partnerství, ty mohou mít velice konkrétní a pragmatickou podobu, jako například dosažení rozsáhlých a komplexních zón volného obchodu, které umožní vzájemný přístup na trh. Nebo spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti, posílení demokratických mechanismů a výkonu státní správy, usnadnění přeshraniční mobility obyvatel v souladu s požadavky vnitřní bezpečnosti, atd.
K efektivnímu využití tohoto obrovského potenciálu bude sloužit propojení bilaterální a multilaterální dimenze spolupráce, které přinese kvalitativně novou úroveň vztahů. Jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby tento rámec byl co nejdříve naplněn konkrétními projekty, například v oblasti energetiky či ekonomiky. Vytváření a plnění konkrétních projektů bude pozitivní i pro třetí státy, které se mohou na těchto projektech podílet.
Naše společná a sdílená iniciativa se nesmí stát jen prázdnou schránkou. Jsem hrdý na to, že se českému předsednictví podařilo pokročit s tímto projektem až do této fáze a mohu Vás ujistit, že Východní partnerství zůstává pro české předsednictví i pro Českou republiku nadále jednou z hlavních zahraničně-politických priorit.
Zároveň bych rád připomněl, že debaty na téma posilování východní dimenze Evropské sousedské politiky se aktivně účastnilo mnoho zemí, zejména pak Polsko a Švédsko. Jsem potěšen, že jsme se nám podařilo završit celý proces na jarní Evropské radě schválením konceptu Východního partnerství.
Do dalšího rozvoje a implementace Východního partnerství přispějí také další instituce, jejichž zástupce máme tu čest zde přivítat. Jedná se o Evropskou investiční banku, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, Evropský parlament, Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor.
Tento slavnostní zahajovací summit je dobrým vkladem do začátku iniciativy Východního partnerství, který ovšem musí být v následujících měsících a letech zhodnocován konkrétní iniciativou, abychom neprohospodařili příležitost, kterou jsme dnes otevřeme.
Vážené dámy, vážení pánové, nyní bych rád předal slovo Evropské komisi, která jednak se svými návrhy stála u zrodu Východního partnerství a která bude také jedním z klíčových aktérů při jeho další implementaci.
Datum aktualizace: 16.8.2011 15:23
