České předsednictví odpovídá na vaše nejčastější dotazy

Jaké jsou priority českého předsednictví a jak odrážejí závěr prosincového summitu vedeného Francií? Jak bude ČR postupovat při odstraňování následků finanční krize? Premiér Mirek Topolánek odpověděl na vaše nejčastější otázky.

1. Jaké jsou priority Českého předsednictví a jak navazují na závěry prosincového summitu Evropské rady?

České předsednictví rozepsalo své priority shrnuté sloganem „Evropa bez bariér“ po bilaterálních konzultacích s představiteli všech ostatních členských států a předsedou Evropské komise a Evropského parlamentu do „3E“ – Ekonomika, Energetika a Evropa a svět. Prosincový summit umožňuje Unii díky dohodě o klimaticko-energetickém balíčku, o plánu obnovy a řešení finanční krize a o zahraniční politice pokračovat přirozeně v první polovině roku 2009 v daných „3E“: v zajišťování energetické bezpečnosti cestou diversifikace zdrojů, ve zvyšování evropské konkurenceschopnosti prostřednictvím podpory vědy a výzkumu a malých a středních firem, a konečně v rozvíjení tzv. Východního partnerství a v pokračování integrace zemí západního Balkánu.

Pro oblast transatlantických vztahů, které Česko dlouhodobě považuje za základ mezinárodně-bezpečnostní politiky, je důležité, že se Rada Evropské unie vyslovila ve světle trvajících globálních hrozeb pro plnou doplňkovost s NATO, tedy pro vzájemné vykrývání vojenských a civilních potřeb společných operací a pro spolupráci na větších projektech.

 
2. Jak vnímáte francouzské předsednictví a jeho výsledky? Nemáte pocit, že se na výrazný styl prezidenta Nicolase Sarkozyho bude těžko navazovat?

Francie, a především její prezident Nicolas Sarkozy, odvedla velký kus práce. Její předsednictví bylo vystaveno dvěma nepředvídaným událostem: rusko-gruzínskému konfliktu na diplomatické a finanční krizi na ekonomické úrovni. Věcný způsob, jímž francouzský prezident dokázal dovést i za těchto okolností vlády členských států ke klíčovým prosincovým dohodám, je pro mě osobně velmi inspirativní – o to více oceňuji, že podporu českému předsednictví vyslovil přímo vedle představitelů evropských institucí a dalších členských států právě Nicolas Sarkozy.

Naše vzájemná setkání se vždy odehrávala v přátelské a velmi otevřené atmosféře, i díky čemuž se nám podařilo dohodnout se na hladkém předání předsednictví, a také na závazku Francie nadále spoluřídit jednání Středomořské unie.

3. Jak bude Česká republika postupovat při odstraňování následků finanční krize – dokáže to i země, která nepřijala EURO?

Česká republika oceňuje, že státy Evropské unie dospěly pod francouzským vedením k dohodě. Finanční krizi a její dopady je nutné řešit jednak s důrazem na zachování stávajících ekonomických pravidel (Paktu stability) a principů volného trhu (bez protekcionistických opatření) a za druhé s ohledem na rozdílné pozice jednotlivých členských zemí. České předsednictví hodlá udělat vše pro zachování důvěry v tržní systém a podpořit reformu stávajících globálních institucí (jako je MMF).

Skutečnost, že Česká republika nemá Euro jí dává příležitost moderovat probíhající debatu bez afektu. Nejsme přímo zasaženi recesí eurozóny, ale cítíme její dopady – například v oblasti exportu. Společné řešení je proto i v našem zájmu.

4. Jak důležitá je pro české předsednictví ratifikace Lisabonské smlouvy? A jak v této souvislosti vnímáte její kritiku ze strany prezidenta Václava Klause?

Lisabonská smlouva dál pokračuje ve své ratifikační cestě: na evropské úrovni summit zaručil na základě irského požadavku všem členským zemím svrchovanost v otázkách bezpečnosti a daňové politiky. Irsko má tak možnost zopakovat referendum, kterým byl dokument bez těchto záruk v červnu 2008 odmítnut,, a to se může stát ještě za českého předsednictví. V České republice se Ústavní soud vyslovil k šesti bodům dotazovaných Senátem a neshledal v nich rozpor mezi Lisabonskou smlouvou a Ústavou ČR. Tímto umožnil pokračování ratifikace v obou komorách parlamentu. Sněmovna se má k dokumentu vyjádřit již 3. února  2009, přičemž Občanská demokratická strana současně doporučuje prosadit přednostní schválení mezinárodních smluv o protiraketové obraně USA.

Rozdílné názory na Lisabonskou smlouvu, ani její přímou kritiku, nevnímám jako něco zkázonosného - naopak jsem přesvědčen, že i argumenty tzv. „advokátů ďábla“ mohou debatě o budoucnosti Evropské unie prospět. Ostatně, podle průzkumů veřejného mínění je dopad otevřené výměny názorů na vnímání Lisabonské smlouvy pozitivní.

5. Během českého předsednictví se vlády ve Spojených státech ujme nová administrativa - změní se nějak plán výstavby protiraketového systému v Česku a Polsku? Ani země EU na tento projekt nemají jednotný názor …

Nová americká administrativa nepochybně přinese změny akcentů i v oblasti zahraničně-bezpečnostní politiky, včetně vojenských projektů a operací. Nedomnívám se ale, že by radikálně změnila roli, kterou Spojené státy v současném mezinárodním uspořádání hrají.  Členové vlády Baracka Obamy dali najevo, že budou chtít zajistit co největší efektivitu budovaného systému protiraketové obrany, což je i v našem zájmu. Nová argumentace navíc může pomoci přesvědčit o smysluplnosti projektu dosud nerozhodnutou část veřejnosti a politického spektra na české i evropské úrovni, potažmo rozptýlit obavy Ruska. Dosavadní přístup Moskvy a hrozby, že na vybudování obranného systému odpoví rozmístěním raket v Kaliningradu a namíří je na českou a polskou základnu, považuji za neoprávněné zastrašování.

Země Evropské unie se na prosincovém summitu shodly, že globální hrozby, identifikované v roce 2003 v Evropské bezpečnostní strategii  jsou nadále aktuální, nicméně objevují se i  nová rizika. Spolupráce v oblasti obrany musí nevyhnutelně probíhat na mezinárodní úrovni. Ostatně 21 zemí Unie je současně členem NATO, a to se k vybudování tzv. protiraketového štítu nad Evropou zavázalo již před několika lety.

6. Jak velkou prioritou bude pro České předsednictví Západní Balkán?

Západní Balkán je geograficky i historicky přirozenou prioritou české zahraniční politiky a logicky i českého předsednictví: chceme přispět k pokroku především v přístupových jednáních s Chorvatskem, podporovat budeme i  pokračující integraci dalších států regionu. Bude záležet jen na připravenosti těchto států, jak rychle se jim podaří začleňovat do evropských struktur. Z českého pohledu může pouze další integrace upevnit křehkou stabilitu regionu.

Česká republika, podobně jako řada dalších zemí Unie, uznala nezávislost Kosova – s tím, že pro něj nyní platí stejná pravidla, jako pro všechny ostatní. Dne 9. prosince byla po mnohých obtížích zahájena evropská civilní mise EULEX, kterou chceme vést k maximální efektivitě.

7. Jak silný je mandát české vlády pro předsednictví v okamžiku, kdy jsou síly v českém parlamentu vyrovnány a Evropský parlament čekají volby?

Vládní koalice i nejsilnější opoziční strana mají dobrou vůli se dohodnout na klidném průběhu předsednictví – tak, aby se nestalo rukojmím politického boje a mohlo být úspěšné. Klíčová se v dané chvíli jeví dohoda o Lisabonské smlouvě a systému protiraketové obrany. Nyní je v zájmu obou stran vyřešit i technické otázky – například „vypárování“ ministrů během jejich nepřítomnosti ve Sněmovně.

Volby do Evropského parlamentu znamenají, že na praktickou spolupráci při tvorbě legislativy má české předsednictví s europoslanci jen tři měsíce. Podle usnesení prosincového summitu navíc do první poloviny roku 2009 spadá i volba předsedy Evropské komise. Přizpůsobili jsme tomu program našeho předsednictví a předseda Evropského parlamentu i Evropské komise mu vyjádřili podporu.

8. Slogan českého předsednictví vzbudil rozporuplné reakce – očekávali jste to?

Slogan „Evropě to osladíme“ měl především přitáhnout pozornost české veřejnosti k předsednictví v Evropské unii a to se, soudě podle ohlasu v médiích, podařilo.  V češtině má slogan velmi sebevědomý význam, který v jiném jazyce není tak patrný, ale hra s kostkou cukru, která ho doprovází, má globální platnost – světově uznávané osobnosti připomínají, že kostka cukru je tradiční český výrobek, který zdomácněl na všech kontinentech, a že i dnes máme co nabídnout.

Anglické překlady od příliš drsného „We will give Europe a taste of its own medicine“ až po příliš doslovného „We will make it sweet for Europe“ se budou muset vypořádat i s druhou částí kampaně, kdy původní slogan dostane nový a jednoznačně pozitivní význam.

9. České předsednictví zveřejnilo své priority, ale s detailním programem otálelo – proč?

Detailní program předsednictví se tradičně nezveřejňuje s velkým předstihem. Kdyby tak Česká republika učinila ještě v době, kdy Evropskou unii řídí Francie, nebylo by to zdvořilé a myslím, že ani moudré; mají-li na sebe předsednictví navazovat, musí každé vycházet z toho, co připravilo předcházející. Česká vláda do svého programu zahrnula jak dlouhodobé politiky sedmadvacítky, tak její aktuální potřeby. Prosincový summit bereme jako solidní most pro plynulý přechod francouzského předsednictví na české.

V souvislosti s přípravou priorit a plánováním detailního programu je ale dlužno připomenout, že předsednická země musí být připravena i na náhlou změnu vynucenou nepředvídanými událostmi – ostatně rusko-gruzínský konflikt či finanční krize to v posledním půl roce jasně ukázaly.

10. Jak je Česká republika připravena na předsednictví technicky a administrativně?

Česká vláda se na předsednictví začala připravovat už v roce 2006. Na politické úrovni šlo o postupnou formulaci priorit a sladění národních a evropských zájmů, na technické o zajištění administrativních a organizačních kapacit. V roce 2007 Česká republika do příprav investovala 200 milionů korun, o rok později 900 milionů a na vlastní předsednictví počítá s částkou jedné miliardy korun. Další miliardu a 400 milionů mají k dispozici jednotlivá ministerstva – v této sumě jsou zahrnuty i náklady, které by na evropskou agendu vynaložila stejně, takže státní rozpočet navíc příliš nezatíží.

Na předsednictví bude pracovat přes 1500 lidí s pracovní znalostí angličtiny, ve vybraných případech i francouzštiny. Asi 400 míst bylo vytvořeno dočasně a do konce roku 2009 zaniknou. To se týká i pozic na Stálém zastoupení v Bruselu, kde byl počet zaměstnanců zdvojnásoben ze 110 na 220. Na přípravě některých akcí spolupracují také regiony, kde se budou vybrané jednání a ministerská setkání odehrávat. Ministerstvo vnitra přijalo zvláštní opatření pro zajištění bezpečnosti všech účastníků.

Datum aktualizace: 16.8.2011 15:57

nahoru

přímé odkazy

  

Kvíz

E-pohlednice

Chat

Kalendář

Předchozí měsíc červen 2009 Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
1.6. - seznam událostí 2.6. - seznam událostí 3.6. - seznam událostí 4.6. - seznam událostí 5.6. - seznam událostí 6.6. - seznam událostí 7.6. - seznam událostí
8.6. - seznam událostí 9.6. - seznam událostí 10.6. - seznam událostí 11.6. - seznam událostí 12.6. - seznam událostí 13.6. - seznam událostí 14.6. - žádná událost
15.6. - seznam událostí 16.6. - seznam událostí 17.6. - seznam událostí 18.6. - seznam událostí 19.6. - seznam událostí 20.6. - žádná událost 21.6. - žádná událost
22.6. - seznam událostí 23.6. - seznam událostí 24.6. - seznam událostí 25.6. - seznam událostí 26.6. - seznam událostí 27.6. - seznam událostí 28.6. - seznam událostí
29.6. - seznam událostí 30.6. - seznam událostí

rychlá navigace