Ministři v Praze diskutovali o budoucnosti vnitřního trhu EU
Hlavními tématy neformální Rady pro konkurenceschopnost byly ekonomické dopady rozšíření EU, redukce nadbytečné administrativy v podnikání a budoucnost vnitřního trhu Unie v kontextu hospodářské krize.
Radu řídil ministr Martin Říman. Ministři zodpovědní za oblast konkurenceschopnosti se shodli, že jednotný vnitřní trh je motorem hospodářského růstu EU, a to zvláště ve světle finanční a ekonomické krize. Ekonomický přínos vnitřního trhu EU mezi lety 1992 a 2006 se odhaduje na 2,15 % unijního HDP a 2.75 milionů nových pracovních míst.
„Staré i nové členské státy profitovaly z rozšíření Unie především díky odbourání bariér na vnitřním trhu. Proto se dnes hospodářská krize nesmí stát omluvou pro protekcionistická opatření, která naopak nové bariéry zavádějí. Dnešní situaci naopak považuji za silný impuls k další deregulaci vnitřního trhu, díky které by se v další dekádě mohla až o desetinu zvýšit produktivita evropských firem,“ říká český ministr průmyslu a obchodu ministr Martin Říman.
Ministři na dnešním jednání potvrdili shodu na tom, že v době hospodářské krize musí hrát všichni hráči na vnitřním trhu podle stejných pravidel. Členské státy nesmí zneužívat volnější pravidla pro státní podporu, stanovená Evropskou komisí v rámci tzv. Plánu obnovy, k narušování podnikatelského prostředí ve prospěch vybraných společností. Ministři dále podpořili stanovisko předsednictví, že pro dokončení vnitřního trhu EU je klíčové především propojení síťových odvětví, zrychlení přípravy patentového práva v EU a implementace směrnice o službách.
Plná implementace směrnice o službách především umožní využít ekonomický potenciál sektoru služeb, který generuje naprostou většinu hrubého domácího produktu EU. Jednotný a finančně dostupný systém patentů odstraní handicap evropských podnikatelů, pro které je ochrana průmyslového vlastnictví v EU stále daleko nákladnější a složitější než v jiných rozvinutých teritoriích. Propojení síťové infrastruktury je pak nezbytné pro to, aby vnitřní trh fungoval zejména v oblasti energetiky, dopravy a telekomunikací.
České předsednictví dále zdůraznilo význam malých a středních podnikatelů pro vnitřní trh. Podle dosavadních zkušeností se malé a střední podniky dokáží s následky ekonomické krize vypořádat lépe než velké společnosti. Pozornost vlád se nicméně soustředí spíše na velké nadnárodní firmy, ačkoli jsou to právě malé a střední podniky, které vytváří většinu pracovních míst v EU. Podmínky pro podnikání malých a středních podniků je proto třeba zjednodušovat a odstraňovat administrativní zátěž, která komplikuje jejich činnost.
Ministři ocenili, že akční program Evropské komise na snižování administrativní zátěže se ubírá právě tímto směrem. V jeho rámci Evropská rada již před dvěmi lety potvrdila konečný cíl snížení zátěže pro podnikatele o 25 % do roku 2012. Aby byla zajištěna kontinuita programu po očekávané personální obměně, zavázala se Evropská komise předložit v nejbližších měsících soubor redukčních návrhů, v jejichž projednávání by převzalo štafetu po českém předsednictví Švédsko. Již první balík redukčních opatření vyčíslil předpokládanou úsporu pro podnikatele ve střednědobém výhledu až na 30 mld. eur, přičemž největší úsporu by měly přinést legislativní úpravy odbourávající stávající překážky v oblasti elektronické fakturace.
Další informace k neformálnímu zasedání v kalendáři akcí.
kontakt:
- Tomáš Bartovský, tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu
- Tel.: +420 224 853 311, GSM: +420 602 508 328, E-mail: [email protected]
Datum aktualizace: 5.5.2009 16:20
